První letošní kempink. Snad ne poslední.

Pobřeží celé jihozápadní Anglie je nádherné, víc než 1000 kilometrů úžasných přírodních scenérií s plážemi, útesy a zálivy a zátokami. Protože léto se letos zřejmě bude v Anglii počítat na dny, rozhodli jsme se to risknout a vyrazit na třídenní výlet k pobřeží severního Devonu. 

Den první: slunečno, ale větrno. Velmi větrno. V kempu u Mortenhoe jsme si vybrali místo na kopečku, abychom měli rozhled. Ten jsme měli, ale postavit stan byl heroický výkon a pořád jsme ho museli pevně držet, aby neuletěl. Moc jsme se nevyspali, takový to byl randál. 

Den druhý: vydařil se. Teplotně to úplně léto nebylo, ale slunce hřálo, v moři si plavali tuleni a vystrkovali hlavu nad hladinu dostatečně často, abych měla pocit, že jsem si je užila. 

Na pláži ve Woolacombe byla spousta lidí, Angličané mají léto i v době, kdy se já Středoevropan halím do kožichu. Dali jsme si zmrzlinu a pozorovali cvrkot. Den třetí: zataženo a deštivo. Léto skončilo. Nevadí. Bylo prima.