Minehead. Tady se začíná

Dobrodružství startuje tady. Za každého počasí! Co všechno přinese je nejasné. Jediná jistota jsou pot (a slzy?), desetitisíce kroků a zážitky.

Říká se mu brána do Národního parku Exmoor – to jsou scenérie oblých kopců, vřesovišti a také exmoorských poníků – a po jeho okraji půjdu asi tři dny.

Co je v Mineheadu nejlákavější? Asi moře a písečná pláž s dunami, vyhlídková železnice s parními lokomativami a hlavní obchodní třída. Kolem pláže vede promenáda s kiosky se zmrlinou, dalším občerstvením a zábavou.

Po promenádě se dojde až k přístavu. Po staletí býval srdcem města a zaručoval mu prosperitu a důležitost. Svoje význačné postavení sice už dávno ztratil, ale pořád odsud vyplouvá do Bristolského kanálu několik rybářských člunů. Už to však dávno není někdejší rozsáhlý průmysl lovu a zpracování sleďů, ročně odsud vyvezli hlavně do Středomoří kolem 4000 sudů naložených sleďů.

Na sledích si pochutnáváme i dnes, jestli mate rádi matesy nebo jiné naložené rybky v remuládě, tak to jsou většinou sledi. Prodávají se i pod názvem herynek.

Od 15. století se zde stavovaly lodě na cestě mezi Irskem, Bristolem a La Rochelle ve Francii, vozily sůl, uhlí, vlnu, vápenec a další zboží. Nejčilejší obchod probíhal s  Walesem, který je na dohled přes Bristolský kanál: tam vlna a látky, sem uhlí z jižního Walesu. Za největšího rozkvětu v 17. století cestoval přes kanál dobytek, ovce, vlna, ryby, máslo a uhlí. Sídlili tu korzáři, co byli zapleteni do války se Španělskem a Francií. V 18. století se odsud obchodní lodě pouštěly dál než jenom do Irska, pluly až do Karibiku a Virginie.  Minehead býval také hlavní přístav, odkud se poutníci vydávali na cestu do Santiaga de Compostela. 

Když do Mineheadu dosáhla v roce 1874 železnice, přinesla rozkvět turistického ruchu. Dneska je tady jen konečná vyhlídkového parního vlaku, ohromné atrakce, ale jinak musíte do Mineheadu po vlastní ose nebo autobusem.

Tehdy na přelomu 19. a 20. století byly postaveny honosné domy a široká hlavní třída v edwardiánském stylu, pojmenovaném po novém králi Edwardu VII., synovi královny Viktorie, a také nové silnice.

Jenže 20. století nakonec přineslo ústup ze slávy i důležitosti. Obchod se přesunul do větších přístavů jako Bristol a Liverpool. Skončil i sleďový průmysl. Dneska jsou to hlavně turisté, kdo vnáší do města život. Samozřejmě včetně pěších turistů, kteří tady začínají svou pouť po South West Coast Path. Nebo končí, pokud přicházejí z východu po West Somerset Coast Path. 

O treku po Jihozápadní pobřežní stezce vyprávím na  https://herohero.co/toulavaduchodkyne . Víc fotek na facebooku Toulavá důchodkyně a na instagramu @toulavaduchodkyne.